Rod Lucemburků ve svém tažení na císařský trůn zahrnul do budoucích politických plánů také Toskánsko, kde chtěl vybudovat lucemburskou signorii – panství. Začal s tím už děd Karla IV., císař Jindřich VII., a administrativním centrem své italské říše udělal město Parmu. Tam si Lucemburkové drželi dvůr s královskou kanceláří a razili stříbrné mince s portrétem českého krále Jana. Jenže italská města byla velmi odbojná a Lucemburky v Toskánsku nechtěla.

Lucemburkové čelili řadě překážek a mladý kralevic Karel v době svého italského tažení měl být dokonce otráven na příkaz milánských Viscontiů. Viscontiové taktéž vytvořili vojenskou ligu proti Lucemburkům. V bitvě u hradu San Felice (u Modeny) kralevic Karel zazářil, královská vojska zvítězila a následník trůnu získal rytířskou hodnost. Počátek 30. let 14. století se tedy pro Lucemburky v Itálii vyvíjel dobře a tehdejší císař Ludvík Bavor jim věnoval dědičné město Luccu. Právě na jeho obranu iniciovali otec Jan se synem Karlem stavbu obranné pevnosti, kterou pojmenovali Montecarlo – Karlův vrch. Psal se rok 1333.

Rok 1333

Předtím se kopec jmenoval Cerruglio. Zdejší krajinou prošla císařská i papežská vojska, která se tu střetla v boji ghibellinské (tedy císařské) Luccy a guelfské (tedy papežské) Florencie. Zdejší města byla už od 13. století silně emancipovaná, kvetl v nich obchod a byla řízená formou samosprávy, kde rozhodující slovo měly vlivné cechy. Na druhou stranu tato svoboda podněcovala neustálé konflikty a překrásnou toskánskou krajinu křižovala ta či ona vojska. Klid zbraní byl vždy pouze dočasný a trvalého míru nebylo možné dosáhnout. Proto také města uznávající autoritu císaře podporovala záměry Lucemburků v jejich politickém plánu – dosáhnout sjednocení a mírového rozvoje celé oblasti.

Renesanční úprava pevnosti v Montecarlu

Mystický sen u Terenza

Krajina je poseta mnoha podobnými pevnostmi jako je Montecarlo, ale žádná z nich nemá tak úzké napojení na dějiny českého království. Už samotný pobyt musel být pro mladého kralevice, v té době již ženatého s první manželkou Blankou z Valois, školou života. Do ní kromě vojenských zkušeností a prostopášného života náleží i jeden mystický zážitek. Sen u Terenza.

Pohled z hradu na město

Snový zážitek byl natolik intenzivní a působivý, že jej Karel zařadil do svého životopisu jako jeden z tzv. středověkých příkladů výchovy. Šlo o to, že ve snu andělé vykonali trest nad viennským vévodou Quidem VIII., který byl Karlovým současníkem a mečem ho zbavili pohlavního údu. Vévoda byl totiž proslulý svou nemravností. Když se Karel dozvěděl o jeho skutečném úmrtí, vzal poselství snu velmi vážně.

Přes počáteční vítězství nad ligou vedenou Viscontii, nakonec Lucemburkové svou toskánské panství ztrácejí. Město Lucca se dostane pod nadvládu Pisy a suverenitu získá zpět až v roce 1369. Je draze vykoupena. Podle pamětí shromážděných lukánskou rodinou Sercambiů stála nezávislost Luccy tři sta tisíc zlatých florinů – ohromné jmění. A tyto peníze posloužily k výstavbě hlavního císařského města – Prahy.

Na památku lucemburských stop v Toskánsku je možné si připít červeným vínem s etiketou Karla IV. v některé místní tratorii, anebo navštívit pevnost Montecarlo a vyfotit si královský znak nad jedním ze vchodů do obranného hradu. Městečko je půvabné, přejít se dá křížem krážem dosti rychle a z jeho ochozů je vidět daleko do kraje. To se od dob Karla IV. vůbec nezměnilo.

text a foto Michaela Krčmová