
27 Úno Malíř Pinturicchio vyprávěl příběh o skandálním období Vatikánu na freskách v apartmá Borgia
Pinturicchio (1464, Perugia – 1513, Siena) – piccolo pintor – postavou malý malíř, vlastním jménem Bernardino di Betti. Vedle Perugina a Raffaela patřil k vyhlášené trojici umbrijských malířů přelomu 15. a 16. století.
Pinturicchio se narodil ve městě Perugia u brány Porta Sant’Angelo. V roce 1481 byl zapsán v místní malířské akademii. Pracoval, jak bylo zvykem, na různých místech, protože řemeslníci neustále pendlovali. Peruginovi pomáhal s obrazy v Sixtinské kapli ve Vatikánu. Do Vatikánu se vrátil, aby tam zanechal své nejlepší samostatné dílo: apartmá Borgia v Apoštolském paláci.
Proč se stal oblíbencem Alexandra VI.?
V Pinturicchiově talentu se spojily tři dovednosti na vynikající úrovni: kreslířství, malba a iluminátorství. Propracované kompozice založené na pečlivé kreslířské průpravě, převedené ve výrazných barvách do malby a doprovázené štukovými ornamenty. To jsou překrásné síně s klenutými stropy a zdobené zlatem – apartmá Borgia ve Vatikánu.
Tato okázalost byla přesně tím, co oslovilo papeže Alexandra VI. Borgiu, původem z katalánské Valencie. Tělnatý inteligentní muž smyslného založení, prohnaný intrikán a politik s kouzlem osobnosti, jemuž podlehl bezpočet žen. Měl tolik odvahy až arogance, že v oficiálních papežských bulách uznal otcovství čtyř dětí: Giovanniho, Cesareho, Lucrezie a Goffreda.
Matkou těchto dětí byla Vanozza Cattanei, bystrá a krásná Lombarďanka pocházející z okruhu řemeslníků, kteří přišli pracovat do Věčného města. Provdaná, jak velela praxe doby, udržovala po dobu deseti let prakticky další manželský svazek s tehdy ještě kardinálem a vicekancléřem církve, Rodrigem Borgiou. Poctěna mnohými dary a peněžitými částkami si dokázala v Římě vybudovat emancipovanou pozici. Stala se podnikatelkou v oblasti hotelnictví a také rozmnožovala svůj majetek jako lichvářka půjčující peníze na úrok.
Femme fatale Giulia Farnese
Portrét Vanozzy nám ovšem Pinturicchio nezachoval, neboť v době své vrcholné zakázky v Římě už nad papežem Alexandrem VI. vládla jiná žena. Do osidel pozdní vášnivé lásky, kdy papeži bylo už kolem šedesátky, propadl díky půvabům Giulie Farnese, řečené la Bella.
Jak nás informuje životopisec slavných umělců, její podobiznu najdeme na kulatém obraze Madony s dítětem nade dveřmi jednoho z pokojů v apartmá Borgia. Její příběh zachycuje také kniha Barva etruského slunce:
Barva etruského slunce. Povídka z Itálie 16. století inspirovaná skutečnými událostmi
Jednalo se o soukromý papežův byt v Apoštolském paláci, který byl zakončen obrannou věží, v níž byly umístěné ložnice a kaple. Apartmá se sestávalo ze vzájemně průchozích místností označovaných jako síně: Síně svatých a zázraků, Síň svobodných umění, Síň tajemství víry, Síň Sibyl a Proroků oznamujících příchod Krista.
„Nel palazzo del papa egli fece dipingere Alessandro VI tutte le stanze, dove abitava e tutta la torre Borgia e lavorò tutte le volte di stucchi e d’oro – V papežském paláci nechal Alexandr VI. vymalovat všechny místnosti, kde bydlel, celou věž a Pinturicchio pracoval na všech freskách i zlatě,” píše Giorgio Vasari o přítomnosti Pinturicchia ve Vatikánu.
Práce proběhly v rekordním čase v letech mezi 1492 – 1494. Alexandr VI. tehdy malíře povolal z Orvieta, kde pracoval na místním Dómu. V dopise z 29. března 1493 si opakovaně vyžádal jeho přítomnost v Římě. Pinturicchio zůstal v Římě ještě následující roky, kdy pracoval v Andělském hradu, ale tyto fresky se bohužel nedochovaly.
Nebyl by to sebestředný Borgia libující si v okázalosti, kdyby na stěnách nenechal vypodobnit také svou dceru Lucrezii a syna Cesareho. Lucrezia coby Kateřina Alexandrijská a Cesare Borgia jako císař Maxentius, jemuž se chytrá Kateřina dokázala postavit a odmítnout nabízený sňatek. Došlo i na samotného papeže, kterého nám Pinturicchio zachoval na fresce ze Síně zázraků – kdy se sepjatýma rukama klečí před prázdným hrobem Ježíše Krista.
Apartmá Borgia před pár lety prošlo restaurováním a Pinturicchiovy fresky v zářivých barvách vyprávějí příběh jednoho z nejkontroverznějších papežů v dějinách katolické církve. Alexandr VI. si své soukromé pokoje neužil příliš dlouho. Zemřel v roce 1503, údajně na otravu, a jeho ostatky jsou uloženy ve společném sarkofágu s papežem Kalixtem III., jeho příbuzným, v kostele Španělů ve via di Monserrato v centru Říma.
V době papežova úmrtí Pinturicchio pracuje v sienském dómu na Piccolominiho knihovně. Druhá nejprestižnější zakázka jeho života vzešla od kardinála Piccolominiho, který chtěl, aby Pinturicchio zachytil život a dílo jeho příbuzného Enea Silvia Piccolominiho, papeže Pia II., velkého učence a humanistu. Pinturicchiovým žákem během prací na knihovně se mezi jinými stane také Raffael Santi.
Na úvodním obrázku je Útěk svaté Barbory ze Síně svatých.
text a foto Michaela Krčmová