Pinturicchio (1464, Perugia – 1513, Siena) – piccolo pintor – postavou malý malíř, vlastním jménem Bernardino di Betti. Vedle Perugina a Raffaela patřil k vyhlášené trojici umbrijských malířů přelomu 15. a 16. století.

Autoportrét, public domain

Pinturicchio se narodil ve městě Perugia u brány Porta Sant’Angelo. V roce 1481 byl zapsán v místní malířské akademii. Pracoval, jak bylo zvykem, na různých místech, protože řemeslníci neustále pendlovali. Peruginovi pomáhal s obrazy v Sixtinské kapli ve Vatikánu. Do Vatikánu se vrátil, aby tam zanechal své nejlepší samostatné dílo: apartmá Borgia v Apoštolském paláci.

Proč se stal oblíbencem Alexandra VI.?

V Pinturicchiově talentu se spojily tři dovednosti na vynikající úrovni: kreslířství, malba a iluminátorství. Propracované kompozice založené na pečlivé kreslířské průpravě, převedené ve výrazných barvách do malby a doprovázené štukovými ornamenty. To jsou překrásné síně s klenutými stropy a zdobené zlatem – apartmá Borgia ve Vatikánu.

Lucrezia Borgia coby Kateřina Alexandrijská ze Síně svatých, detail

Tato okázalost byla přesně tím, co oslovilo papeže Alexandra VI. Borgiu, původem z katalánské Valencie. Tělnatý inteligentní muž smyslného založení, prohnaný intrikán a politik s kouzlem osobnosti, jemuž podlehl bezpočet žen. Měl tolik odvahy až arogance, že v oficiálních papežských bulách uznal otcovství čtyř dětí: Giovanniho, Cesareho, Lucrezie a Goffreda.

Matkou těchto dětí byla Vanozza Cattanei, bystrá a krásná Lombarďanka pocházející z okruhu řemeslníků, kteří přišli pracovat do Věčného města. Provdaná, jak velela praxe doby, udržovala po dobu deseti let prakticky další manželský svazek s tehdy ještě kardinálem a vicekancléřem církve, Rodrigem Borgiou. Poctěna mnohými dary a peněžitými částkami si dokázala v Římě vybudovat emancipovanou pozici. Stala se podnikatelkou v oblasti hotelnictví a také rozmnožovala svůj majetek jako lichvářka půjčující peníze na úrok.

Femme fatale Giulia Farnese

Portrét Vanozzy nám ovšem Pinturicchio nezachoval, neboť v době své vrcholné zakázky v Římě už nad papežem Alexandrem VI. vládla jiná žena. Do osidel pozdní vášnivé lásky, kdy papeži bylo už kolem šedesátky, propadl díky půvabům Giulie Farnese, řečené la Bella.

Madona s dítětem – pravděpodobný portrét Giulie Farnese

Jak nás informuje životopisec slavných umělců, její podobiznu najdeme na kulatém obraze Madony s dítětem nade dveřmi jednoho z pokojů v apartmá Borgia. Její příběh zachycuje také kniha Barva etruského slunce:

Barva etruského slunce. Povídka z Itálie 16. století inspirovaná skutečnými událostmi

Jednalo se o soukromý papežův byt v Apoštolském paláci, který byl zakončen obrannou věží, v níž byly umístěné ložnice a kaple. Apartmá se sestávalo ze vzájemně průchozích místností označovaných jako síně: Síně svatých a zázraků, Síň svobodných umění, Síň tajemství víry, Síň Sibyl a Proroků oznamujících příchod Krista.

„Nel palazzo del papa egli fece dipingere Alessandro VI tutte le stanze, dove abitava e tutta la torre Borgia e lavorò tutte le volte di stucchi e d’oro – V papežském paláci nechal Alexandr VI. vymalovat všechny místnosti, kde bydlel, celou věž a Pinturicchio pracoval na všech freskách i zlatě,” píše Giorgio Vasari o přítomnosti Pinturicchia ve Vatikánu.

Celkový pohled do Síně svatých

Práce proběhly v rekordním čase v letech mezi 1492 – 1494. Alexandr VI. tehdy malíře povolal z Orvieta, kde pracoval na místním Dómu. V dopise z 29. března 1493 si opakovaně vyžádal jeho přítomnost v Římě. Pinturicchio zůstal v Římě ještě následující roky, kdy pracoval v Andělském hradu, ale tyto fresky se bohužel nedochovaly.

Nebyl by to sebestředný Borgia libující si v okázalosti, kdyby na stěnách nenechal vypodobnit také svou dceru Lucrezii a syna Cesareho. Lucrezia coby Kateřina Alexandrijská a Cesare Borgia jako císař Maxentius, jemuž se chytrá Kateřina dokázala postavit a odmítnout nabízený sňatek. Došlo i na samotného papeže, kterého nám Pinturicchio zachoval na fresce ze Síně zázraků – kdy se sepjatýma rukama klečí před prázdným hrobem Ježíše Krista.

Papež Alexandr VI. v levém dolním rohu

Apartmá Borgia před pár lety prošlo restaurováním a Pinturicchiovy fresky v zářivých barvách vyprávějí příběh jednoho z nejkontroverznějších papežů v dějinách katolické církve. Alexandr VI. si své soukromé pokoje neužil příliš dlouho. Zemřel v roce 1503, údajně na otravu, a jeho ostatky jsou uloženy ve společném sarkofágu s  papežem Kalixtem III., jeho příbuzným, v kostele Španělů ve via di Monserrato v centru Říma.

Starozákonní příběh Zuzana a starci

V době papežova úmrtí Pinturicchio pracuje v sienském dómu na Piccolominiho knihovně. Druhá nejprestižnější zakázka jeho života vzešla od kardinála Piccolominiho, který chtěl, aby Pinturicchio zachytil život a dílo jeho příbuzného Enea Silvia Piccolominiho, papeže Pia II., velkého učence a humanistu. Pinturicchiovým žákem během prací na knihovně se mezi jinými stane také Raffael Santi.

Na úvodním obrázku je Útěk svaté Barbory ze Síně svatých.

text a foto Michaela Krčmová