Vyprávět Itálii | Benátský diář: Historie karnevalu se píše od 11. století
1320
post-template-default,single,single-post,postid-1320,single-format-standard,woocommerce-no-js,ajax_fade,page_not_loaded,,vertical_menu_enabled,qode-title-hidden,qode_grid_1300,side_area_uncovered_from_content,qode-content-sidebar-responsive,columns-4,qode-theme-ver-17.2,qode-theme-bridge,disabled_footer_top,disabled_footer_bottom,qode_header_in_grid,wpb-js-composer js-comp-ver-5.6,vc_responsive

Benátský diář: Historie karnevalu se píše od 11. století

«Buongiorno siora maschera,» byl benátský karnevalový pozdrav (Dobrý den paní Masko). Ve skutečnosti šlo o kompliment, kterého se nedostalo každé masce. Jen té, která vzbudila zájem a obdiv kolemjdoucích:

Jako třeba ta, která právě prochází přes náměstí Santa Maria Formosa, šťastná, že navečer obdržela pozvání na maškarní bál do paláce Grimani. Bude ta nejkrásnější ze všech.

Látku jejích šatů utkali ti nejzkušenější tkalci z toskánského Arezza, masku vyrobili ti nejlepší řemeslníci z Benátek a v ruce drží vyšívaný vějíř z Burana. Její účes je mistrovským dílem a v uších nese klenoty sklářských mistrů z Murana.

Jak ladně se pohybuje po schodišti paláce, když stoupá nahoru do šlechtického patra. Vejde přímo do naplněného tanečního sálu mezi ostatní pozvané. Prochází do dalších pokojů, lidé se otáčejí a každý se ptá: „Kdo je ta krásná neznámá, kdo jen to může být?“

Paní Maska přijímá obdivné pohledy, zdvořilosti a lichotky. I ona se rozhlíží a hledá svého krásného kavalíra. Aby mohla v tmavém koutě místnosti, kam nedosahují plameny svíček, poodhalit tvář tomu, který ji tolik zajímá.

Takové byly typické hrátky zlatého věku benátského karnevalu 18. století, za časů svůdníka a světoběžníka Giacoma Casanovy. Poté, co do Benátek vstoupil malý zpupný Napoleon Bonaparte, karneval utichnul. Šaty, škrabošky a vějíře dam se ukryly do prádelníků, kde zvolna trouchnivěly ve vlhkém ovzduší.

V debatě s Manuelem, jehož rodině patří obchod s ručně vyráběnými maskami podle tradičních postupů. Trilly Collezioni Esclusive se nachází na Ruga Giuffa v sestiere Castello nedaleko paláce Grimani.

Historické zmínky o karnevalu a typické masky

První zmínka o velkolepém masopustním reji ve městě na laguně pochází z roku 1094, i když oficiálně byl ustanovený až o dvě stě let později, v roce 1296. Slavnosti obvykle začínaly na začátku října, potom se ve vánočním období přerušily, aby opět propukly po svátku Tří králů. Karnevalové veselí končilo tučným úterkem – Martedì Grasso, po němž následuje Popeleční středa a začíná předvelikonoční čtyřicetidenní půst – Quaresima. Dnes karneval netrvá půl roku, ale pouhé dva až tři týdny. Kdo okusil sychravé zimní počasí v Benátkách, když skončí plavební sezóna, skoro se nediví. Město zahalené v mlze samo vybízí k zábavě a společenskému životu.

Smyslem karnevalu byla také záměna sociálních (případně genderových) rolí, a k tomuto účelu se skvěle hodí maska. Tento zvyk je známý už ze starého Egypta z kultovních slavností bohyně Isidy, z řeckých dionýsovských slavností a římských Saturnálií. Na ulicích se předváděli šašci a mimové, akrobaté cvičili své dovednosti, pojízdní prodejci nabízeli horké kaštany, sušené ovoce a sladkosti. V Benátkách jsou to dodnes malé smažené koblihy s rozinkami a piniovými oříškami – frittelle.

Karneval dal vzniknout nové profesi – řemeslníkům vyrábějícím karnevalové masky. Mezi ty klasické patří:

bauta – hranatá maska, většinou pánská, která se nosí s třírohým kloboukem a pláštěm (na úvodním obrázku)

dottore neboli morový doktor je maska vycházející z praxe při morových epidemiích, má typický dlouhý zoban, v němž byly napěchovány byliny kvůli dezinfekci morových výparů

volto neboli larva, bílá maska na celý obličej s otvory na oči a ústa

dámské škrabošky zakrývají pouze horní polovinu obličeje, aby vynikla ústa, mají různá provedení, často s ozdobnými  kamínky a peřím, dávají vyniknout osobnosti nositelky

masky z komedie dell’arte, nejznámější jsou Kolombína a Harlekýn, Stařec nebo Sluha

maska blázna nebo šaška s rolničkami

Obnovení karnevalu a jeho rituály

Novodobá historie benátského karnevalu se píše od roku 1979. Po dvouleté vynucené pauze kvůli pandemii se v roce 2023 vrátil na náměstí i do ulic města se svými obvyklými rituály: slavnostní zahajovací jízdou po kanálu Grande, přehlídkou vodních maškar, volbou dvanácti Marií (v minulosti šlo o dvanáct nejkrásnějších nevěst z chudých poměrů – dvě z každé benátské sestiere, které od benátských patricijů obdržely věno a před sňatkem byly přijaty v Dóžecím paláci). Dnes se jedná o volbu Miss karnevalu z dvanácti nejhezčích benátských dívek. Nechybí ani let Anděla, jenž se snáší ze zvonice na náměstí svatého Marka, dříve přímo do rukou dóžete. Podívaná, při níž se tají dech s tradicí starou více jak pět set let.

text©Michaela Krčmová, foto©Manuel Tiozzo